Bridžem proti demenci

1.2.2021

 

Vědeckými aspekty bridže se zabývá větší množství organizací. Sociologickými dopady se zabývá výzkum na britské univerzitě ve Sterlingu, na několika univerzitách se zkoumá umělá inteligence a její použití pro bridžové programy a na téma umělé inteligence a bridže bylo dokonce organizováno i několik vědeckých konferencí, především v Polsku.

Zdravotní výhody hraní bridže zase zkoumala Kalifornská univerzita v Berkeley nebo Univerzita Mikoláše Koperníka v polské Toruni. Gdaňská lékařská univerzita zase zkoumá vliv hraní bridže na imunitní systém. Zkoumá se také vliv hraní bridže na zpomalení rozvoje demence a zejména Alzheimerovy choroby s důrazem na to, zda může hraní bridže předcházet nebo i dokonce následně zvrátit rozvoj demence. Již první výsledky výzkumů byly nadějné a původní výzkumné zprávy uváděly, že hraní bridže může snížit pravděpodobnost vzniku Alzheimerovy choroby až o 75 %.

Zatím poslední testy proběhly v Alzheimerově centru ve Varšavě, kde byly testováni pacienti s mírnějším postižením Alzheimerovou chorobou. Jejich rodiny je každý den přivážely do střediska, kde hráli 3 hodiny bridže týdně. Po šesti měsících takového hraní již pacienti, kteří předtím neuměli ani seřadit karty nebo napočítat do desíti, již běžně počítali do13 i do 40 a dovedli hrát jednoduchý bridž. Již to bylo poměrně veliké překvapení, protože se nepředpokládalo, že takoví pacienti by se byli schopni ještě naučit nové dovednosti.

Současně probíhaly testy dalších skupin i na jiné terapie jako je tanec nebo canisterapie atd. Po roce bylo provedeno srovnání, a snižování kognitivních schopností bylo ve skupině s bridžisty více než dvakrát nižší. Tyto výsledky bude však ještě nutno potvrdit statisticky významnějšími šetřeními, avšak jistý optimizmus mezi bridžisty vzbuzují již nyní.

Předcházející aktualita