Bridžem proti demenci
1.2.2021
Vědeckými
aspekty bridže se zabývá větší množství organizací. Sociologickými dopady se
zabývá výzkum na britské univerzitě ve Sterlingu, na několika univerzitách se
zkoumá umělá inteligence a její použití pro bridžové programy a na téma umělé
inteligence a bridže bylo dokonce organizováno i několik vědeckých konferencí,
především v Polsku.
Zdravotní výhody hraní bridže zase zkoumala Kalifornská univerzita v Berkeley
nebo Univerzita Mikoláše Koperníka v polské Toruni. Gdaňská lékařská univerzita
zase zkoumá vliv hraní bridže na imunitní systém. Zkoumá se také vliv hraní
bridže na
zpomalení rozvoje demence a zejména Alzheimerovy choroby s důrazem na to, zda
může hraní bridže předcházet nebo i dokonce následně zvrátit rozvoj demence. Již
první výsledky výzkumů byly nadějné a původní výzkumné zprávy uváděly, že hraní
bridže může snížit pravděpodobnost vzniku Alzheimerovy choroby až o 75 %.
Zatím poslední testy proběhly v Alzheimerově centru ve Varšavě, kde byly
testováni pacienti s mírnějším postižením Alzheimerovou chorobou. Jejich rodiny
je každý den přivážely do střediska, kde hráli 3 hodiny bridže týdně. Po šesti
měsících takového hraní již pacienti, kteří předtím neuměli ani seřadit karty
nebo napočítat do desíti, již běžně počítali do13 i do 40 a dovedli hrát
jednoduchý bridž. Již to bylo poměrně veliké překvapení, protože se
nepředpokládalo, že takoví pacienti by se byli schopni ještě naučit nové
dovednosti.
Současně probíhaly testy dalších skupin i na jiné terapie jako je tanec nebo
canisterapie atd. Po roce bylo provedeno srovnání, a snižování kognitivních
schopností bylo ve skupině s bridžisty více než dvakrát nižší. Tyto výsledky
bude však ještě nutno potvrdit statisticky významnějšími šetřeními, avšak jistý
optimizmus mezi bridžisty vzbuzují již nyní.